Únor 2016

Unavená z vlastní únavy

4. února 2016 v 22:24 | L. |  Plyšoviny
Dlouho jsem nic nenapsala a nenavštívila své oblíbené blogy.
Pár nápadů na články bylo, ale pak se z hlavy vypařily stejně rychle, jako přišly. A pak, "psací" náladu mívám málokdy.
Postrádám totiž náladu na cokoli. Jak pak mám přidávat novinky z bytu, když se mi už ani ten foťák nechce vzít do ruky. A ne že by bylo co fotit :(
Proč jsem nenavštěvovala blogy? Možná to vysvětlí tohle:
K. všechno, jsem "unavená z lidí", jsem pasivní, už dlouhou dobu mám problém něco udělat (začít cvičit, učit se, dát výpověď...), často raději hodně spím, abych zas neměla špatnou náladu, neumím se už radovat a už nemám sílu se přetvařovat a snažit se chovat jakoby nic... neumím být sama sebou a nevím, co chci... potřebuju to změnit a sama to nedokážu, nemůžu jenom přežívat. Je to k zbláznění, mám sice práci, přítele, byt, pár kámošek, kterým věřím, relativně zdravou rodinu a stejně se mi ten zasraný serotonin nevytváří, nebo já nevím... cítím se hrozně, že se cítím hrozně, mám výčitky svědomí a uvědomuju si, že to otravuje okolí, ale těžko se dělá, že se nic neděje...
..psala jsem před pár dny kamarádce a věřte, že to nebylo jednoduché. Stejně tak není jednoduché to zveřejňovat na blog, ale na druhou stranu osvobozující.
V dnešní společnosti se lidé s diagnózou začínající písmenem f stále škatulkují do společnosti bláznů, slabých jedinců. A pak si sám člověk nemá o sobě myslet, že je slabý, i když za to ve skutečnosti může fyzická stránka člověka. Nebo tomu tak není? Jsme opravdu jen silní a slabí?
Každý svou sílu určitě skrývá v sobě.