Každodenní pozitiva

Každodenní pozitiva r.2016 (část třetí)

7. prosince 2016 v 11:54 | L.
Jak se dokopat k učení na přijímačky? Vím, že potřebuju více peněz, že chci toho znát víc, že se budu cítit líp, když to zvládnu... motivace je, ale...? Ale.. nechuť studovat při práci, nechuť začít se učit, hledat všechna ta téma, o kterých jsem nikdy neslyšela. A někdy vlastně vůbec nechci, když vím, jak to tam chodí...
A jak nebýt nudná? Jak začít chybět kámoškám, aby mi po sto letech napsaly, jestli nejdu ven? Aspoň jedna?
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

(do 1.7. → 30 dní)

Zvýšení sebevědomí, překonání sebe sama: 6x
Fakt dobrá nálada: 5x
Super relax: 5x
Přítel mi dělá velkou radost: 4x
Skvělě trávený čas s přáteli: 6x
I negativní zápisky: 9x


V bodech:
° jsem vzorně připravená na přijímačky (když nepočítám vědomosti :D)
° poprvé jedu bez dohledu autem, cestou nabírám kolegyňku, cesta trvá 30 min. a všechno je super
° vážím si toho, co mám
° všichni mi píšou a volají :-)
° vstanu brzy, abych zrelaxovala u kadeřnice, je úžasná, vlasy mi sluší... a má skvělou fenku, která se pomazlila, i když je nedůvěřivá
° s drahouškovou na kávě a pak společná skvělá noční podle očekávání
° musím být sama sebou, vážit si sebe a pak budou i druzí
° dobrý oběd, muž chválí a po obědě se mi ještě povedl udělat medovník
° D. mile překvapí dáreček k narození miminka: řetízek s přívěskem ve tvaru dětské nožičky a vyrytým jménem
° myju nedokonale poslední okno, jsem na nervy, ale dám to (nesnásím mytí oken :D)
- nudím se, ale ven se mi jít nechce, vypadám fakt hnusně a tlustě (teď se nad tím třeba pousměju, ale často se tak fakt cítím)
° konečně jsem prodala minipračku a to za 600,-
° napsala mi moje A. (se kterou se známe z blogování moc dlouho, chvíli jsme se psaly dopisy a pak dlouho nic), že se možná uvidíme na O.festu (ale koleg. mi nevyměnila šichtu)
° dorazily esence (na depresi, pro radost a pro odvahu), ač trochu nedůvěřívá, zkouším (pěkně to smrdí)
° s drahouškovou na CHiChi vodce a pak zkusíme tu PowerJógu, záhul a moc se nedokážem uvolnit, chce se nám spíš smát
° pěkná výplata
- hnus od rána, vztahy s kolegyněmi, povede se mi naštvat doktora, další se mi směje (teď se tomu zase člověk zasměje), naši mě opět zklamou, ale aspoň se jim vykecám a pak příjdu domů a je pro změnu nasraný muž (jeblo by tě) (asi ta negativní energie od rána)
° muž mě nechá řídit do Ovy (jen to zaplatím že)
° kupujeme objednané burunduky, jsou boží!
° dobrá šichta, cítím se sebevědoměji, jsem chválena :)
° pořád někdo chválí moje dlouhé vlasy, že mi rychle rostou
° nechce se mi vstávat, ale jak vidím "miminka"... Stív mě má rád, Eli se bojí
° burundice chvilku zůstala neschovaná, i když jsem procházela kolem terárka (i to se počítá :D)
° domácí pohoda, venku je krásně
° staniční mi důvěřuje
° mazlení se Stívem
° M.W. mi říká, že jsem dobrá sestra a že si to myslí i K.H. a obě si myslí, že budu dobrá máma (to tak potěšíí)
° sluší mi to, holky mi chválí, že jsem pořád sladěná
° s mužem jsme koupili pilu a uřízli miminkům větev
° uvědomuju si, že se před mužem moc shazuju a že to nesmím dělat ("jsem tlustá, jsem to to to...")
° s mužem si vyříkáme, že je v poslední době moc protivný (ale měl k tomu hodně dobrých důvodů - úmrtí, práce, škola...)
° malý pokrok v rekonstrukci

Každodenní pozitiva r.2016 (část druhá)

14. září 2016 v 18:52 | L.
Než se na druhou část vrhneme, napíšu vám o dnešním dni.
Celkově se mám dobře, ale mrzí mě, že nemám dost času na cvičení/posilování. Přihlásila jsem se do tříměsíční výzvy, kde se snažím alespoň jednou týdně docházet na lekce (TRX, Gunning). Je to hodně náročné, ale já doufám, že si vylepším jak kondici, tak postavu. Snažím se cvičit i doma, hlavně ruce, ty mám nejslabší. Taky je důležité se nepřejídat a omezit sladké. Nejíst před spaním. Zatím jsem dost motivovaná a baví mě to, i když na lekcích si říkám: kdy už bude konec (zvlášť po noční) :D Tak mi držte palec ;)
Dnes jsem musela lekci odložit na sobotu (snad mi nepoprasají stehy). Byla jsem na extrakci zubu moudrosti. Jeden už mám venku a ten druhý se taky rozhodl, že "si lehne", místo aby si udělal prostor pro růst vzhůru. Potíže ještě zub nedělal, ale já už to chtěla mít za sebou. První trhání bylo rychlé, nebolestivé, bolesti a komplikace se dostavily později. Dnes to celé trvalo 40 nekonečných minut! Když po dlouhé době vyletěl první úlomek, myslela jsem, že je to všechno, ale to zdaleko nebylo. Maxi vrtačka, větší kleště. Vsadím se, že ty mučívé nástroje nemají co dělat ani u stomatochirurgů. Bylo to celé nepříjemné, ale nebolestivé. Co jsem začala cítit, byla záda. Pan doktor se občas vyrovnal, ale já myslela, že krk už nikdy nenarovnám. Chvíli jsem uvažovala, co je horší. Bolest páteře nebo drcení, vrtání, píchání a podobně do mého zubu. Některých detailů vás ušetřím, ale třeba vám ještě napíšu, jak se mi pan doktor 2x otřel o nerv. Jako by mnou projela elektřina a já poskočila (takhle je to i na EMG?), no hnus. Aspoň jsem neměla příležitost omdlít. Což se mi opravdu moc chtělo, ale představa, že ty nepříjemnosti začnou i bolet po odeznění lokálky? Nené. Raději už to doklepem. Za chvíli pan doktor oznamuje, že ho brní prsty a po tom, co mu další úlomek vystřelil na ruku, prohlásil, že je ten můj zub jako ježek v kleci. Takže ještě to není??! Za neskutečně dlouhou dobu jsem viděla, jak tu polámanou potvůrku pokládá na stolek. Ještě další kousíček a konečně se mi ulevilo. Jde se šít. No zapotili jsme se oba. Přišla jsem upravená, ale odcházela jsem spocená, bledá, rozmazaná řesenka, oteklá pusa a zní teče slina. Cítila jsem na sobě pohledy a být těmi lidmi v ordinaci - utíkám :D Všechno jde totiž přes dveře perfektně slyšet :-)
Mám ale štěstí, že mě miláček odvezl domů, uvařil mi čaj, podával mi ledy a dal mi práškový Nimesil (už jsem si chtěla drtit Aulin). Jen jsem nemohla jíst šátečky (naslano i nasladko), které nám udělal. Nebo spíš jsem se do pár kousků pustila, ale trvalo mi to tak dlouho a polykání bolí, že jsem to vzdala. Snad budu zítra v práci ok.


(do 1.6. → 66 dní)
Zvýšení sebevědomí, překonání sebe sama: 8x
Fakt dobrá nálada: 5x
Super relax: 5x
Přítel mi dělá velkou radost: 5x
Skvělě trávený čas s přáteli: 3x
I negativní zápisky: 12x

Pár bodů (ve správném pořadí, jak plynou dny):
° cítím se užitečná, když mě vezme doktor na JIPku abych tam něco vysvětlila sestrám; pan primář mě chválí a je milý
° dlouho spím a zdá se mi, že jsem šťastně těhotná
° v práci jsem byla šikovná, stihla jsem pak ještě poštu a větší úklid
° kakao po noční na snídani, D. jsem objednala krásný přívěšek (nožička dítětě) se jménem k narození chlapečka
° přepisuju půjčenou učebnici
° v práci jedu na maximum, jsme na denní jen dvě sestry, staniční je na nás hodná (navíc jsem od ní dostala svetr)
° "proč se mít ráda":
1. nedělám některé ty hlouposti, jako spousta lidí, připadají mi nelogické
2. snažím se dopřávat si to nejlepší, prací i odpočinkem
3. umím hospodařit s penězi
4. umím říkat NE
5. umím si udržet vztah
6. nevěřím si, ale snažím se s tím něco dělat a věřím, že se budu snažit víc a víc
7. poznám, když to přeháním s jídlem, s lenošením, s protivností
8. miluju přírodu, zvířata
9. umím být vděčná
° chvilkový pocit štěstí
° uklízím, vyřizuju, nakupuju si dobroty + časopis, hodně se učím, procházím se
° denní s R. a L., my tři i I. jsme plakaly... snad každá z jiných důvodů... byly jsme na sebe milé i ostatní na nás byli
° vyměnila jsem si šichtu, takže opět stejná sestava... super, moc super... (ať už se mění dvojice!)
° budu mít noční s L.! :-)
° přemlouvám bráchu, ať mi na přijímačky půjčí auto (i když je mi to proti srsti)... spoje jsou teď pěkně na hovno, tak jezdíme trasu od Hornbachu tam a zpět, až se jí naučím
° brácha mi věří, auto mi půjčí
° večer po šichtě si jdu pro auto, brácha mi vše vysvětlí, jsem ráda, že jsem se ho zeptala... jedu poprvé sama, doma zaparkuju bez problémů, mám skvělý pocit!


Ty negativní bych měla omezit.

Každodenní pozitiva r.2016 (část první)

22. července 2016 v 0:05 | L.
Tahle pozitiva každodenních dní, každou maličkost, která udělá radost, jsem si začala zapisovat 9. února 2016.
Úkolem bylo zapsat si alespoň tři věci, které mě ten den potěšily, na které jsem pyšná.
Pokusím se pozitiva shrnout.
 
 

Reklama